www.example.cz

MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO Veselý nad Moravou - VÍTR NÁS ODVANE (06.02.2012 - 12:17)

KINO MORAVA > Program > Program > VÍTR NÁS ODVANE

VÍTR NÁS ODVANE

Časy konání:

20.03.2010 - 18:00

Patří do:

(Bad ma ra khahad bord). Írán, 1999 Režie: Abbás Kiarostami. Scénář: Abbás Kiarostami. Hudba: Peyman Yazdanian. Kamera: Mahmoud Kalari. Hrají: Behzad Dourani, Noghre Ssadí, Roushan Karam Elami, Bahman Ghobadi, Shahpour Ghobadi, Reihan Heidari, Masood Mansouri, Ali Reza Naderi, Farzad Sohrabi ad.

Vítr nás odvane (Bad ma ra khahad bord) je íránský film z roku 1999. Titul filmu je odkazem na báseň, kterou napsala známá moderní, íránská básnířka Forough Farrokhzad. V roce 1999 byl tento film nominován na Zlatého lva na Benátském filmovém festivalu. Film vyhrál na tomto festivalu cenu odborné poroty (Stříbrný lev), cenu FIPRESCI a cenu Cinema Avenire. Film obdržel také mnoho dalších cen a nominací.
Skupina novinářů a producentů přijíždí do kurdské vesnice zdokumentovat smuteční rituály místních lidí, které předjímají smrt postarší ženy. Ale ta žena zůstane naživu. Hlavní produkční je nucen zpomalit tempo natáčení a obdivovat životní styl vesničanů. Ten, kdo zůstal ve vesnici se zaujatým očekáváním pohřbu staré ženy, na konci zjišťuje, že na tom obřadu není nic zajímavého.
Vítr nás ponese je poetické zpracování obsahově složitých témat, jako je život a smrt, moderní a tradiční, místní a globální. Tradiční vesnici s jejími starými rituály a uvolněným rytmem života navštíví tři cizinci, jejichž úmysly jsou záhadně tajeny. Mobilní telefon spojuje vesnici s vnějším světem, který očekává, že umře starý člověk. Návštěvníci z města se pletou do běžných, každodenních aktivit života odlehlé vesnice, což je metaforicky znázorněno v epizodě, kdy jeden z produkčních vstoupí do stodoly, aby si koupil mléko od mladé dívky.
Občas se zdá, že místní lidé se přestávají bránit a zvykají si na přítomnost globálního elementu, jindy zase jsou rozrušení a rozhněvaní. Avšak tyto dva světy se nekonfrontují, ani nové se starým. Spíše se tyto protiklady rozplývají v poetické krajině, která se vyhýbá tomu, aby poskytovala odpovědi.
Ve filmu je několik odkazů na básně íránských básníků jako je Omar Khayyám a Forough Farrokhzad a všechny tyto odkazy jsou plné myšlenek o životě a smrti. Některé symboly smrti lze vysledovat ve filmu (jako je například kost vznášející se na vodě v závěrečné scéně), které by mohly být považovány za memento mori nebo spíše představují carpe diem, myšlenku, že ze života je třeba se radovat, i když je krátký.

 

Dnes je 6. února. Svátek má Vanda