Abbas Kiarostami  
nar. 22.06.1940  Teheran, Irán  

Abbas Kiarostami je jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších post-revolučních íránských filmařů a jedním z nejpopulárnějších režisérů mezinárodní filmové komunity poslední dekády. Kiarostami studoval na fakultě krásných umění Teheránské Univerzity. V roce 1970 založil filmové oddělení Institutu pro duševní rozvoj dětí a mládeže (známého jako Kanun), který se stal důležitým centrem současné íránské filmařiny. V čele institutu stál pět let. V roce 1970 natočil svůj první film, NAN VA KOUTCHEH. Točení vzdělávacích filmů pro děti v Kanunu, neziskové organizaci, mu pomohlo přiblížit se "velké" kinematografii. Ačkoliv Kiarostami natočil pár snímků, které získávaly ceny na festivalech už v své brzké kariéře, teprve po Íránské revoluci získal slávu a výbornou reputaci na světové scéně. Dvacet let po svém klíčovém filmu GOZARESH (1977) získal roku 1997 Zlatou palmu na Festivalu v Cannes za svůj snímek TA'M E GUILASS. Jeho mistrovské dílo z roku 1990 NEMA-YE NAZDIK a později v roce 1991 poetický film ZENDEGI VA DIGAR HICH se přičinily k tomu, že byl Kiarostami objeven západem, zvláště pak Francií. Později vyhrál v Cannes cenu Un Certain Regard. Kiarostami patří ke generaci filmařů, kteří vytvořili tzv. Novou vlnu, hnutí v íránské kinematografii, které začalo v 60. letech před revolucí a vyvrcholilo v 70. letech. K hnutí patřili například tito režiséři: Forough Farrokhzad, Sohrab Shahid Saless, Bahram Beizai a Parviz Kimiavi. Točili inovativní umělecké filmy se silným politickým a filozofickým poselstvím a poetickým stylem. V roce 1997 získal Kiarostami zlatou UNESCO Fellini medaili za svůj přínos filmu, svobodě, míru a toleranci. Abbas Kiarostami je také básníkem a v roce 1999 vydal svou první sbírku poezie. Kiarostamí si ke svým filmům píše scénáře a také je stříhá; jako scenárista a střihač se podílel i na filmu Klíč (r. Ebrahim Foruzeš, 1987) a napsal scénář k filmu Bílý balónek (r. Džafar Panahí, 1995). Vrchol jeho díla tvoří trilogie Kde je dům mého přítele? (Bronzový leopard, MFF Locarno 1989), A život jde dál (cena R. Rosselliniho na MFF v Cannes 1992), Mezi olivovníky. Chuť třešní získala Zlatou palmu (ex aequo) na MFF v Cannes 1997. Intuice, spontaneita, hravost a citlivost, to jsou momenty, které jsou pro charakteristiku myšlení a tvorby Kiarostamiho velmi důležité. „Filmování je spontánní proces, nepřemýšlím o něm v předstihu. Jednoduše se přizpůsobuji existující situaci. Vždy věřím, že když někdo chce něco říci, tak nemusí dlouho rozlýšlet jak. Až když dokončím film zjišťuji, v jaké stylu je natočený“, hovoří v jednom z rozhovorů. „Neumím hovořit o svojich filmech. Nechci divákovi dávat rady ani ho emocionálně na ně připravovat. Nemám rád filmy, které vyrušují. Raději nech při nich divák zaspí, než aby se cítil podvedený…“  

Režijní filmografie
2009 Copie conforme
2008 Shirin
2007 Chacun son cinéma ou Ce petit coup au coeur quand la lumière s'éteint et que le film commence
2005 Tickets
2002 Ten
1999 Bad ma ra khahad bord
1997 Chuť třešní
1995 A propos de Nice, la suite   Lumière & spol.
1994 Pod olivovníky 1991 Zendegi va digar hich
1990 Nema-ye Nazdik
1987 Khane-ye doust kodjast?
1983 Dandan Dard
1982 Hamsarayan
1981 Be Tartib ya Bedoun-e Tartib
1980 Behdasht-e Dandan
1979 Ghazieh-e Shekl-e Aval, Ghazieh-e Shekl-e Dou Wom
1978 Rah Hal-e Yek
1977 Az Oghat-e Faraghat-e Khod Chegouneh Estefadeh Konim? Bozorgdasht-e mo'Allem Gozaresh
1976 Lebassi Baraye Arossi Rangha
1975 Dow Rahehal Baraye yek Massaleh Man ham Mitoumam
1974 Mossafer
1973 Tadjrebeh
1972 Zang-e Tafrih
1970 Nan va Koutcheh

Dokumentární
2007 Kojast jaye residan
2006 Roads of Kiarostami
2004 10 on Ten
2003 Five Dedicated to Ozu
2001 ABC Africa
1989 Mashgh-e Shab
1984 Avaliha
1983 Hamshahri